Ak sa chcete dobre zabaviť pri kvalitnom slovenskom pive, zapíšte si do diárov dátum 4. máj, kedy sa bude konať druhý ročník Záhoráckeho pivného festivalu v Prievaloch.
Budeme veľmi radi, keď prídete ochutnať rôzne druhy piva a jedál, ak sa zabavíte pri rôznych súťažiach, dobrom kultúrnom programe, ťahaní tomboly alebo anketovej súťaži.
V prvú májovú sobotu, 4. mája 2013, na námestie obce Prievaly.
Na festival sme pozvali všetky pivovary a pivovarníkov, ktorí ponúkali svoje pivo na minuloročnom festivale: Banskobystrický pivovar Urpiner, Bratislavský pivovar Richtár Jakub, Rožňavský pivovar Kaltenecker, Martinský pivovar Victoria, Rodinný pivovar Pacov, Pivovar Bravůr Loučná nad Sázavou, Radniční pivovar Jihlava, BrewDog Bratislava a domácich varičov piva. Okrem nich sme pozvali aj Sessler Trnava, Pivovar Kunc Hodonín a novovznikajúci pivovar Stupavar Stupava. Dúfame, že väčšina z nich naše pozvanie prijme
.
Golem je jedinečná piváreň v Košiciach. V podniku si pivo varíme sami! Volá sa Golem. Na výber je svetlé i tmavé a samozrejme aj rezané. Ponúkame Vám posedenie v peknom prostredí našej nefajčiarskej reštaurácie, posedenie v klasickej pivárni.Golem ma špecificku chuť.
Pod pokrievku obrovitých medených pivovarských kotlov stojacich v podniku nám dovolil nakuknúť hlavný sládek pivárne Július Husár. "Niektorí ľudia si myslia, že sú len atrapami na dekoráciu pivárne. My v nich však pivo skutočne varíme. Medené sú len zvonka kvôli efektu, dnu sú nerezové."
Pivo Golem pripravuje J. Husár podľa českej receptúry, ktorú sa naučil v 60-tych rokoch v plzenskej pivovarníckej škole. Pivárenstvu sa venuje už 38 rokov a svoju kariéru začínal pri výrobe piva Gemer v Rimavskej Sobote.
V Goleme sa varí 11,5-stupňové svetlé a tmavé pivo. Pripravujú ho približne každý štvrtý alebo piaty deň, pretože presne toľko im vydrží zásoba v pretlačnom tanku. Varenie je náročná záležitosť, vyžadujúca si dodržiavanie prísneho technologického postupu, neustálu kontrolu počas výrobného procesu. "Veľa ľudí si myslí, že pivo dnes navarím a môže sa hneď piť. To je omyl. Pivo sa môže piť až po dozretí, t.j. minimálne po 30 dňoch od uvarenia."
Piva: Golem svetlé 11,5°
Golem tmavé 11,5°
Golem miešané 11,5°
Původní Trčkův zámek z 16. století přebudovala Kolowratská vrchnost na pivovar, který provozovala původně sama, později prostřednictvím nájemců. V roce 1913 8. října, pronajala objekt Janu Mikšovi za roční nájemné 7.500,- Kč. Ten se v roce 1905 vyučil pivovarskému řemeslu ve smíchovském pivovaru, dále v roce 1905 – 1906 absolvoval Sladovnickou školu v Praze. Poté přešel jako tovaryš do plzeňského Prazdroje a v letech 1907 – 1908 studoval na Pivovarské škole v Berlíně. Další praxi absolvoval jako podsládek u firmy Pivovary Dreher – Budapešť. V roce 1910 se stal podsládkem pivovaru v Záhřebu.
V roce 1918 zakoupil od Kolowratů pivovar a od základů jej zmodernizoval. Mikšův pivovar v Rychnově n. Kn. patřil mezi nejlepší pivovary středně velkého typu, s ročním výstavem 15000 hl. piva. Vařilo se v něm desetistupňové světlé výčepní pivo, dvanáctistupňový světlý ležák, třináctistupňový Březňák a pro labužníky čtrnáctistupňový tmavý Porter. Pivovar byl velmi moderně vybaven, v té době na špičkové úrovni, ocelovými tanky místo původních dřevěných. Rovněž tak zde byla nová moderní spilka, moderní varna a další technologické zařízení. Ve sladovně byl vyráběn kvalitní slad. V době před znárodněním mu již pomáhal s provozem pivovaru jeho syn, rovněž Jan, který vystudoval Střední pivovarnickou školu a nastoupil u svého otce. Pivovar byl znárodněn na jaře roku 1948 a v roce 1962 byla výroba piva zrušena, když veškeré, i v této době moderní technologické zařízení bylo z objektu odstraněno.
V červnu 2008 byla založena firma Městský Podorlický pivovar s.r.o., kde minoritním společníkem je město Rychnov nad Kněžnou, zbývající část vlastní Podorlická sodovkárna s.r.o., která vybudovala minipivovar s roční kapacitou 1000 hl. Technologická část byla dodána firmou M.B.S. s.r.o. se sídlem v Jihlavě, přičemž postupně došlo k rozšíření technologické části sklepa o další ležácké tanky, které umožnily navýšit roční kapacitu na současných 1500 - 1800 hl. Na vlastní minipivovar bezprostředně navazuje zahradní restaurace "Pivovarský šenk", kde je možno konzumovat jednotlivé druhy vyráběného piva.
Výstavbou minipivovaru se vlastník objektu vrátil k rodinné tradici a pevně věří, že rychnovské pivo naváže na svou oblíbenost v regionu z minulého období. Jako jediní v celé ČR pak v jediném objektu a v rámci jednoho provozu vyrábíme nealko nápoje, provozujeme pěstitelskou moštárnu, pěstitelskou palírnu a lihovar a vyrábíme a vaříme kvalitní rychnovské pivo.
Za provedenou rekonstrukci objektu obdržel v roce 2009 JUDr. Jan Mikš Cenu Města Rychnov nad Kněžnou a v roce 2012 obdržel majitel objektu Cenu českého sládka F.O.Poupěte, udělenou Českým svazem pivovarů a sladoven za obnovu výroby rychnovského piva. Rychnovský minipivovar byl v roce 2012 vyhodnocen MF Dnes jako osmý nejlepší a nejzajímavější minipivovar ze současných 138 minipivovarů v ČR.
Piva: Rychnovský Zilvar 10°
Rychnovký Kaštan 11°
Rychnovská Kněžna 12°
Rychnovský Kvardiana 14° černý speciál.
Rychnovský Habrovák 15°
http://pivovarrychnov.cz/index.html
Pivovar Rychtář poskytuje zákazníkům výrobky vysoké kvality s příznivou cenou, vyráběné klasickou českou technologií s použitím nejmodernějších výrobních postupů, které umožňují dodávat pivo skvělé chuti se zachováním všech jeho přirozených vlastností. Hlinecký pivovar vaří v současnosti pět druhů sudového a čtyři druhy lahvového klasicky vyráběného piva nejvyšší kvality.
Pivovar Hlinsko patří mezi pivovary s poměrně krátkou historií. Vznikl v roce 1913. V roce 1948 byl pivovar znárodněn. Do roku 1996 byl pivovar součástí podniku Pivovary Hradec Králové, státní podnik. Nejnovější kapitola v dějinách Pivovaru Rychtář se začíná psát v září 2008, kdy jej získává společnost Pivovary Lobkowicz, a. s. Nový vlastník má eminentní zájem navázat na vše dobré, co bylo v pivovaru uděláno, a samozřejmě i nadále pivovar rozvíjet.
Pivo : Rychtář Klasik
Rychtář Standard
Rychtář Premium
Rychtář 15°Speciál
Rychtář Natur
http://www.rychtar.cz/
13. července roku 1869 otiskly pražské noviny inzerát oznamující upisování akcií nového „Akcionářského pivovaru na Smíchově". Pomyslné hodiny, provázející historii smíchovského piva, začaly tikat 23. října 1869, kdy technik Gustav Noback dodal do rukou hlavních akcionářů plány nového pivovaru. Prvního května 1871 byla slavnostně uvařena první várka a 15. července 1871 mohl začít prodej prvního piva.
Roku 1911 nechal pivovar zaregistrovat ochrannou známku Staropramen. Ve 30. letech se pivovar Staropramen stal na dlouhou dobu pivovarem s největším výstavem v Československu.
V červenci 1999 se značka Staropramen představila s novým impozantním logem, navazujícím na nejúspěšnější léta pivovaru Staropramen – léta třicátá. Staropramen si mohou spotřebitelé vychutnat ve 35 zemí celého světa.
Piva: Staropramen Světlý
Staropramen 11º
Staropramen Ležák
Staropramen Nefiltrovaný
Staropramen Granát
Staropramen Černý
Staropramen Déčko
Staropramen Nealko
http://staropramen.cz/o-staropramenu
Pivovar Svijany najdete v obci Svijany, která je na cestě mezi Prahou a Libercem. Z Liberce je to necelých třicet, z Prahy osmdesát kilometrů. A pivo se tu vyrábí už opravdu dlouho.
Pivovar Svijany je se svým výstavem 385 000 hektolitrů v roce 2009 šestým největším českým pivovarem a už dávno přerostl hranice libereckého regionu. Oblibu si získáváme především díky tradičnímu způsobu vaření piva, ale i širokým portfoliem pivních speciálů.
Svijanské pivo pro vás připravuje zhruba stovka zaměstnanců v čele s ředitelem pivovaru Romanem Havlíkem a sládkem Petrem Menšíkem. Svijany jsou součástí skupiny LIF, která vlastní také pivovary Rohozec a Náchod. Stojí za ní otec a syn Kučerovi, kteří Pivovar Svijany v roce 1997 zachránili společně s Františkem Horákem od úplného uzavření.
Svijanské pivo o sobě dává vědět nejen svou chutí, ale také díky sponzorování kulturních a sportovních akcí. S nezaměnitelným logem se tak můžete setkat na závodech cyklistů, na hokeji a fotbale, na volejbale či při bowlingových utkáních.
Piva : Svijanská Desítka 10 %
Svijanský Máz 11 %
Svijanský Fanda 11 %
Svijanský Rytíř 12 %
Kvasničák 13 %
Svijanský Kníže 13 %
Svijanská Kněžna 13 %
Baron 15 %
Fitness
Svijanský Vozka
Weizen 12 %
http://www.pivovarsvijany.cz/index.php/nase-produkty
Březňák je pivo a pivovar ve Velkém Březně u Ústí nad Labem s dlouholetou tradicí. Pivovar byl založen v roce 1753, ale první písemná zmínka o vaření piva je již z roku 1606. Dnes se zde vaří čtyři druhy piv Světlé pivo výčepní, Tmavé pivo výčepní, Světlý ležák, Světlé speciální pivo. Pivo je pozitivně hodnoceno konzumenty i odbornou porotou. Má několik ocenění z festivalu Pivex a několik předních míst na soutěžích v České republice.
Piva : Březňák světlé výčepní
Březňák světlý ležák
Březňák tmavé výčepní
Březňák světlý ležák speciál 14%
Březňák světlé výčepní
Fríí - nealkoholické pivo
http://www.breznak.cz/page/katalog
Vaření piva ve Vyškově má dlouholetou tradici, která sahá až do středověku. Jestliže biskup Tas z Boskovic obnovil roku 1460 vyškovským měšťanům várečné právo zaniklé v husitských bojích, je zřejmé, že se ve Vyškově vařilo pivo již před těmito válkami. Várečné právo bylo opětovně městu Vyškovu písemně potvrzeno v letech 1498 a 1588.
Rok 1680, který je uváděn jako počátek založení pivovaru ve Vyškově, kdy byl z nařízení olomouckého biskupa Karla z Lichtenštejna dostavěn dnešní pivovar, tedy nepředstavuje začátek vaření piva ve Vyškově. Olomoucké biskupství vedlo pivovar ve své režii od roku 1680 do října 1855.
Od této doby byl pivovar pronajat různým nájemcům, což trvalo až do konce roku 1945. V období řízení pivovaru byl pivovar několikrát stižen požárem, vždy však došlo k obnovení výroby piva a již v roce 1908 byl instalován první plnící aparát na stáčení piva do lahví.
V roce 1945 byla dána firma nájemce pod národní správu a v roce 1948 znárodněna. Do 31. 3. 2011 provozoval pivovar státní podnik Jihomoravské pivovary, a.s. Od 1. 4. 2011 v pronajatých prostorách vyrábí pivo společnost CZECH BEVERAGE INDUSTRY COMPANY a.s.
V nedávné době byl pivovar zmodernizován a jeho technologické zařízení dosahuje vysoké úrovně, což dokazuje i kvalita a mnohá ocenění všech produktů. Pivo je však doposud vyráběno klasickým způsobem, který nám umožňuje vyrábět pivo poctivě, tak jak se dělávalo ve zlatých dobách pivovarnictví u nás.
Piva : Desítka
Džbán
Březňák
Generál
Tmavý džbán
Řezák
Atlet
Alkostop
http://www.pivovyskov.cz/
Ve dnech 14. - 15. 6. 2013 se uskuteční na Pražském hradě festival minipivovarů.
V ceně vstupného 300,- Kč je zahrnuta degustační sklenice, katalog a volná degustace.
100 druhů piva na jednom místě.
V pátek 15. června a v sobotu 16. června 2012 se na Střelecké cestě
Královské zahrady Pražského hradu představí 50 minipivovarů – členů
Českomoravského svazu minipivovarů. Výjimečná degustační událost nabízí
milovníkům piva možnost na jednom místě nahlédnout do světa pivní
pestrosti, chuťových zážitků a fantazií padesáti sládků, kteří vybrali
to nejlepší ze své produkce a na festivalu nabídnou k ochutnání na 100
druhů piva. V pátek od 14:00, v sobotu od 10:00, oba dny do 20:00 hod.
Cílem festivalu je poskytnout milovníkům pivních specialit a kvalitní
zážitkové gastronomie možnost degustace širokého množství vzorků
z produkce minipivovarů ze všech koutů České republiky, ochutnat a
seznámit se s různými pivními druhy a styly. Nejde o klasický pivní
festival zaměřený na masovou konzumaci piva. Je to příležitost seznámit
se s novodobým fenoménem i s historickými kořeny českého a moravského
pivovarnictví, prezentace tradiční i moderní regionální výroby piva a
prostor pro objevování nové pivní kultury.
Každý návštěvník obdrží degustační
skleničku, rozsáhlý katalog s řadou informací o zúčastněných
minipivovarech a nabízených pivních speciálech a bude moci neomezeně
degustovat na sto druhů piv, které festival nabídne.
Na festival minipivovarů na Pražském hradě se dosud přihlásily tyto minipivovary:
Pivovarský dům Praha, Břevnov klášterní pivovar Praha, Pivovar U
Medvídků Praha, Rodinný pivovar Bravůr, Minipivovar Vyšší Brod, Pivovar
Kocour Varnsdorf, Šumavský pivovar Vimperk, Pivovar Groll Plzeň, Pivovar
Kozlíček Horní Dubenky, Pivovar Purkmistr Černice, Novoměstský pivovar
Praha, Spolkový pivovar Sazovice, Domácí pivovárek Velký Rybník,
Pivovarský dvůr Zvíkov, Pivovar Na Rychtě Ústí nad Labem, Minipivovar
Biovar Ostrava,
Zámecký minipivovar Zábřeh, Pivovar Permon Sokolov, Antošův pivovar
Slaný, Mostecký Kahan, Rodinný minipivovar Pacov, Starokladenský
pivovar, Joegoodbeer Plzeň, Pivovar Zhůřák Nepomuk, Podorlický pivovar
Rychnov, Sousedský pivovar Bašta Praha, Staročeský pivovárek Dobruška,
Pivovar Na Mlýně Ratíškovice, Pivovar U Fleků Praha, Minipivovar Labuť
Litoměřice, Pivovarský dvůr Lipan Dražíč, Pivovar Valášek Vsetín,
Jihlavský právovárečný pivovar, Valašský pivovar Kozlovice, Pivovar
Magistr Brno, Pivovar Mazák Dolní Bojanovice, Pivovar Černý Orel
Kroměříž, Pivovar Herold Březnice, Líšeňský pivovar Brno, Pivovar
pekárna Kvilda, Štiřínský pivovar, Zámecký pivovar Chyše, Únětický
pivovar, Pivovar Matuška Broumy, Hostinský pivovar Excelent Rýmařov,
Minipivovar Hukvaldy, Minipivovar Koníček Vojkovice, Minipivovar Rohov,
Pivovar Lochota Plzeň, Pivovar Svatý Kopeček Olomouc, Městský pivovar
Štramberk, Pivní rozmanitost, Zlínský Švec, Pivovar Malenovice
Místo konání: Střelecká cesta pod Letohrádkem královny Anny Královské zahrady Pražského hradu.
Dopravní spojení : Tram č. 18, 20, do stanice Chotkovy sady, odtud 1 min. pěšky.
Tram č. 22, do stanice Královský letohrádek, odtud 2 min. pěšky.
Doba konání: Pátek 15. června 2012: 14:00 – 20:00 hod.
Sobota 16. června 2012: 10:00 - 20:00 hod.
Pivovar Šariš je najväčší pivovar na Slovensku z hľadiska objemu výroby. Sídli v meste Veľký Šariš pri Prešove.Pivovar Šariš bol založený v roku 1964. Prvá várka piva tu bola uvarená 26. mája 1967 a doteraz sa ho tu uvarilo vyše 25 miliónov hektolitrov. Od 1. januára 2007 je Pivovar Šariš súčasťou pivovarníckej spoločnosti Pivovary Topvar, ktorá je výsledkom zlúčenia spoločností Pivovar Šariš, a. s. a Pivovar Topvar, a. s. a vlastní ju druhá najväčšia pivovarnícka spoločnosť na svete, juhoafrický SABMiller (táto spoločnosť vlastní Pivovar Šariš od roku 1997.
Pivovar Šariš produkuje tradičné slovenské značky Šariš a Smädný mních, ako aj české pivá Pilsner Urquell, Radegast, Gambrinus a Velkopopovický Kozel. Ročne predáva vyše 1,2 milióna hektolitrov piva. Jeho podiel na slovenskom trhu s pivom tvorí 28 %. Pivovar Šariš zamestnáva 550 ľudí.
Pivo: Šariš 12 % Premium
Šariš 11% Tmavý
Šariš 10%
Smädný mních 10%
Smädný mních Radler
šariš
História výroby piva v Trnave siaha až do 14. storočia. V roku 1419 dostalo mesto výsadu variť a predávať pivo, čím sa legalizoval stav zo 14. storočia. V roku 1752 dostala Trnava povolenie na výstavbu nového pivovaru. Postavili ho za hradbami mesta a radní páni ho prevádzkovali od roku 1783 do konca prvej polovice 19. storočia. Spravidla bol pivovar neustále v prenájme. Posledný nájomník bol Mojžiš Kopper, ktorý ho napokon aj kúpil. Hospodársky úpadok pred začiatkom technickej revolúcie sa nevyhol ani Trnave. Posledné záznamy o varení piva sa datujú rokom 1867. V roku 1872 zapísali do obchodného registra Jozefa Sesslera so synmi, ktorí odkúpili priestory pivovaru. Po získaní povolenia na výrobu sladu a rekonštrukcii objektov zahájil výrobu sladu. Výroba piva v Sesslerke sa obnovila až v 21. storočí, v roku 2008. Piva su varené klasickým spôsobom a tradičným technologickým postupom.
Piva : 11,5% Svetlý ležiak
12% Svetlý ležiak
13% Tmavý špeciál
14,2% Valentínsky tmavý špeciál
20% Svetlý špeciál
21% Tmavý špeciál
http://sessler.sk/
Pivovar Staropramen Praha Smíchov (http://www.pivovary-staropramen.cz) - značka (Staropramen)
Pivovar a restaurace U Fleků (http://www.ufleku.cz/)
První novoměstský restaurační pivovar (http://www.npivovar.cz/) - značka ( , )
Pivovarský dům (http://www.gastroinfo.cz/pivodum/) - značka (Štěpán)
Stredočeský kraj
Pivovar Benešov (http://www.pivovarbenesov.cz) - značka (Ferdinand)
Pivovar Březnice (http://www.heroldbeer.com) - značka ( Herold )
Pivovar Kácov (http://www.pivovarkacov.cz) - značka (Hubertus)
Pivovar Klášter u Mnichova Hradiště (http://www.klaster.com/home_page.htm) - značka (Klášter )
Královský pivovar Krušovice (http://www.krusovice.net) - značka (Krušovice, Mušketýr)
Pivovar Kutná Hora (http://www.drinksunion.cz) - značka ( Dačický, Lorec )
Pivovar Nymburk (http://www.postriziny.cz) - značka (Pepinova desítka)
Pivovar Podkováň (http://www.podkovan.cz) - značka (Podkováň)
Rodinný pivovar, hostinec a penzion „U Bezoušků“ (http://www.ubezousku.cz) - značka (Pantátova desítka, Bizon (16°))
Pivovar Rakovník (http://www.rakovnikbeer.cz ) - značka (Bakalář)
Pivovar Velké Popovice (http://www.beer-kozel.cz/) - značka ( Velkopopovický Kozel )
Pivovar Vysoký Chlumec (http://www.lobkowicz.cz) - značka (Lobkowicz)
Pivovarský dvůr (http://www.pivovarskydvur.cz) - značka ( , )
Juhočeský kraj
Budějovický Budvar (http://www.budweiser.cz) - značka ( Budvar )
Budějovický měšťanský pivovar (http://www.budweiser1795.com) - značka (Samson, )
Pivovar Třeboň (http://www.pivovar-regent.cz) - značka (Bohemia regent)
Pivovar Protivín ( http://www.pivo-platan.cz ) - značka ( Platan )
Pivovar Strakonice(http://www.pivovar-strakonice.cz/) - značka ( Nektar,Strakonický dudák )
Pivovar Český Krumlov (http://www.eggenberg.cz) - značka (Eggenberg, Kristián)
Pivovarský dvůr Zvíkov (http://www.pivovar-zvikov.cz) - značka ( , ) Zvíkov
Plzeňský kraj
Pivovar Chodovar Chodová Planá (http://www.chodovar.cz/) - značka: Chodovar zámecký ležák speciál (13°) – svetlý ležiak, Chodovar Prezident (12°) – svetlý ležiak, Chodovar výčepní – svetlé výčapné, Chodovar černá desítka – tmavé výčapné, Chodovar Zlatá jedenástka – svetlý ležiak.
Plzeňský Prazdroj (http://www.prazdroj.cz) - značka ( Gambrinus, Prazdroj,)
Pivovar Kout na Šumavě - značka: Koutská desítka, Koutský tmavý speciál, Koutský ležák světlý. Obnovený v roku 2006.
Karlovarský kraj
Pivovar PERMON, Kraslická 168, Lomnice u Sokolova 35704, (http://www.pivopermon.cz/) - značka ( Permon )
Ústecký kraj
Pivovar Louny (http://www.drinksunion.cz/pivo/nase-pivovary/louny, http://www.pivovarlouny.cz/) - značka ( Louny )
Pivovar Krásné Březno (http://www.zlatopramen.cz/) - značka ( Zlatopramen )
Pivovar Velké Březno (http://www.drinksunion.cz/) - značka (Březňák)
Žatecký pivovar (http://www.zateckypivovar.cz) - značka ( Žatecké pivo )
Liberecký kraj
Pivovar Svijany (http://www.pivovarsvijany.cz/) - značka ( Svijanská Desítka 10°, Svijany 11°, Zámecký Maz 12°, Svijanský Máz 11°, Svijanský Rytíř, Kvasničák, Svijanský Kníže 13°, Svijanská Kněžna 13°, Baron 15°, Párty soudek, Plechovka, Multipack, Džbán )
Pivovar Malý Rohozec (http://www.pivorohozec.cz) - značka ( Rohozec )
Pivovar Vratislavice (http://www.pivo-konrad.cz/) - značka ( Konrad )
Pivovar „U vozků“ Liberec ( ? ) - značka ( , )
Královohradecký kraj
Pivovar Náchod (http://www.primator.cz) - značka (Primátor)
Pivovar Nová Paka (http://www.novopackepivo.cz) - značka (Brouček, Kryštof, Kumburák, Granát, Podkrkonošský speciál, Podkrkonošský speciál tmavý, Valdštejn, Hemp Valley Beer)
Pivovar Broumov-Olivětín (http://www.pivovarbroumov.cz) - značka (Opat,Podorlický Rampuš)
Pivovar Krakonoš, Trutnov (http://krakonos.vyrobce.cz/) - značka (Krakonoš,)
Pivovarská bašta / Rodinný pivovar / Vrchlabí - značka (Krkonošský medvěd)
Pivovar Běleč nad Orlicí - značka (Car)
Pardubický kraj
Pivovar Hlinsko (http://www.rychtar.cz/) - značka (Rychtář)
Pivovar Pernštejn Pardubice (http://www.pernstejn.cz) - značka (Pernštejn, Porter)
Měšťanský Pivovar v Poličce (http://www.pivovar-policka.cz) - značka (Hradební, Otakar, Záviš)
Pivovar Medlešice - (http://www.medlesice.cz) značka (ležiak svetlý, ležiak tmavý)
Minipivovar Žamberk - (Žamberecký Kanec)
Vysočina
Pivovar a Sodovkárna Jihlava (http://www.pivovar-jihlava.cz/) - značka (Ježek)
Měšťanský Pivovar Havlíčkův Brod (http://www.hbrebel.cz) - značka ( Rebel, )
Pivovar Humpolec (http://www.bernard.cz) - značka (Bernard)
Pivovar Pelhřimov (http://www.pivovarpoutnik.cz) - značka ( Poutník )
Pivovar Dalešice (http://www.pivovar-dalesice.cz) - značka ( Dalešické pivo )
Juhomoravský kraj
Pivovar Černá Hora (http://www.pivovarch.cz/) - značka (Černá Hora,Tas)
Pivovar Znojmo (http://www.hostan.cz/) - značka (Hostan)
Pivovar Starobrno (http://www.starobrno.cz/) - značka ( Baron Trenck,Starobrno )
Pivovar Vyškov (http://www.pivovyskov.cz/) - značka ( Vyškovské pivo )
Pivovar Sentice ( ? ) - značka (Kvasar, )
Pivovar, hotel a pivnice Pegas Brno (http://www.hotelpegas.cz/)
Pivovar Kunc Hodonín ( ? ) - značka ( , )
Minipivovar u Richarda Brno (http://www.pivovary.info/prehled/richard/richard.htm)
Olomoucký kraj
Pivovar Přerov (http://www.zubr.cz) - značka (Zubr)
Pivovar Litovel (http://www.litovel.cz) - značka ( Litovel Clasic 10°, Litovel Moravan 11°, Litovel Premium 12°, Litovel Dark, Litovel Free )
Pivovar Pivovar Hanušovice (http://www.holba.cz/pivo/) - značka (Holba, Šerák)
Moravskosliezsky
Pivovar Nošovice (http://www.radegast.cz/) - značka (Radegast 10°, Radegast 12°, Radegast Birrel)
Pivovar Ostravar (http://www.ostravar.cz/) - (Ostravar 10%,Ostravar 12%)
Hostinský Pivovar a Hotel Excellent Rýmařov (http://www.excelent.cz/) - značka ( , )
Hlučínský Starý Pivovar (http://www.hsp.euweb.cz) - značka (Slezský Korbel 12° )
Zlínský kraj
Pivovar BON Valašské Meziříčí (http://www.pivovarbon.cz/) - značka (BON)
Pivovar Janáček Uherský Brod (http://www.pivovar-janacek.cz/) - značka (Janáček)
Minipivovar Balkán Uherský Brod, značka Světlý Havran 11 %[1]
Základními surovinami pro výrobu českého piva jsou pitná voda, ječný slad plzeňského typu a český chmel, který je díky své aromatičnosti nenahraditelnou součástí harmonické hořkosti českého piva.
Výroba piva začíná na varně, kde se rozemletý slad mísí s vodou ve varních nádobách a zahříváním na přesně dané teploty. Přitom se přeměňují rozpustné látky sladu v roztoku na zkvasitelné cukry. Tomuto procesu se říká rmutování.
Při scezování je směs přečerpána na scezovací káď, na které jsou oddělen rmut od nerozpustitelných látek sladu – mláta. Čirý roztok zvaný sladina je povařen 90-120 minut s chmelem na mladinové pánvi. Takto vznikne základní roztok pro výrobu piva, který se jmenuje mladina.
Horká mladina je zchlazena deskovým chladičem na zákvasnou teplotu a poté jsou do ní přidány pivovarské kvasnice. Hlavní kvašení probíhá při tradiční klasické technologii v otevřených kvasných kádích, které díky speciálnímu chladícímu zařízení regulují teploty během kvašení. Hlavní kvašení trvá 7 - 10 dní.
Po prokvašení mladiny na požadovaný stupeň, je mladé pivo zchlazeno a sesudováno do ležáckého sklepa, kde zraje v uzavřených ležáckých tancích 35 - 55 dní podle druhu piva. Během zrání se z piva vysráží kalící částice, pivo se nasytí oxidem uhličitým a proběhnou důležité pochody ovlivňující výsledný senzorický charakter piva.
Hotové pivo se přefiltruje, případně stabilizuje a pasterizuje a poté se stáčí do sudů, lahví či plechovek.
Piva : Zubr Classic
Zubr Classic Tmavé
Zubr Gold
Zubr Premium
Zubr Free
Zubr yuzu & limeta
Zubr Maxxim
http://zubr.cz/
Plzeňský Prazdroj založili a postavili společnými silami právováreční měšťané města Plzně v roce 1842. V tehdejším Měšťanském pivovaru Plzni byla uvařena první várka spodně kvašeného ležáku, který následně dobyl celý svět pod jménem Pilsner Urquell, a který dal název celému jednomu druhu piv – Pils.
Plzeňský Prazdroj je významným výrobcem a exportérem českého piva, které vaří ve čtyřech pivovarech, v Plzeňském Prazdroji a Gambrinusu v Plzni, v Radegastu v Nošovicích a pivovaru Velké Popovice ve středních Čechách. Plzeňský Prazdroj vyváží pivo do více než padesáti zemí po celém světě.
Sládkové Plzeňského Prazdroje vaří tradiční česká piva Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast, Velkopopovický Kozel a do portfolia patří také Primus a Klasik. Mezi nejoblíbenější nealko piva patří pivo Birell, pivní nabídku dále obohacují pivní speciály Master, svrchně kvašené pšeničné pivo Fénix a perlivý nápoj Frisco. Do portfolia patří také osvěžující míchané nápoje z piva a ovocné šťávy Gambrinus Řízný citron nebo Gambrinus Limetka&Bezinka.
Piva : Pilsner Urquell
Gambrinus
Radegast
Birell
Master
Fénix
Primus
Klasik
prazdroj
26. října 1991 Stanislav Bernard, Josef Vávra a Rudolf Šmejkal vydražili zkrachovalý humpolecký pivovar v malé privatizaci. Začali si plnit sen o vybudování pivovaru, který bude nejenom vařit poctivé české pivo, ale bude mít i svůj názor. Prvních deset let po privatizaci (pivovar byl vydražen za pětinásobek účetní hodnoty a technologicky byl tzv. po smrti) bojoval pivovar doslova o přežití. Díky kvalitě piva, servisu a postupném budování značky se podařilo tento sen splnit. BERNARD se stal celostátně známou značkou a pojmem. Současní čeští majitelé pivovaru, Stanislav Bernard a Josef Vávra, však mají další sen - aby se značka BERNARD stala značkou kultovní.
Od roku 2000 působí Rodinný pivovar BERNARD jako akciová společnost a v červenci 2001 do ní jako strategický partner vstoupil pivovar Duvel Moortgat z Belgického království. Českými majiteli jsou Stanislav Bernard a Josef Vávra.
Piva :
Nefiltrovaný světlý ležák
Nefiltrovaný řezaný ležák
Nealkoholické světlé pivo
Nealkoholické polotmavé pivo
Světlé výčepní pivo
Světlý ležák
Speciální světlé pivo
bernard
Rok 1874, kdy byla uvařena první várka piva, je základním datem novodobé historie Velkopopovického Kozla, jehož známý emblém vytvořil potulný francouzský malíř jako výraz díků za pohostinství, kterého se mu v Popovicích dostalo a kde se zdržel podstatně déle, než původně předpokládal.
První světová válka vysoké tempo rozvoje popovického pivovaru sice poněkud zbrzdila, ale zanedlouho po válce se Kozel vrátil na svou původní pozici a jeho obliba a žádanost dále vzrůstala. Tento příznivý vývoj byl přerušen zabráním Sudet a následnou okupací,čímž pivovar ztratil možnost přístupu k značnému množství surovinových zásob a zároveň celé Ringhofferovy závody přišly o několik důležitých koncernových podniků.
Po roce 1945 se pivovar stal národním podnikem a v dalších letech byl začleňován do několika výrobně organizačních celků. Díky tradici a soudržnosti zaměstnanců, pro které byla kvalita piva prestižní záležitostí, však Velkopopovický Kozel i v této době zůstal stále jedním z nejlepších a nejoblíbenějších českých piv.
Změny, které v pivovaru Velké Popovice probíhají, směřují jednoznačně k dalšímu zvyšování kvality piva i ke zlepšování služeb zákazníkovi. Kromě toho se zde dbá na historickou tradici (pivovar architektonicky patří mezi snad nejkrásnější pivovary a vůbec výrobní závody v celé České republice), ale rovněž je rozvíjena tradice být moderní.
V květnu 1996 jako první pivovar v České republice Velkopopovický Kozel zavedl svoji stránku na celosvětové počítačové síti INTERNET a tímto okamžikem začal psát v kybernetické současnosti svoji novou kapitolu.
V březnu roku 1999 byla potvrzena fúze Plzeňského Prazdroje, a.s. se společností Pivovar RADEGAST a.s. (majoritním vlastníkem akcií pivovaru Velké Popovice). Od září roku 2002 má společenství Plzeňského Prazdroje, Radegastu a Velkých Popovic nového vlastníka, Jihoafrické pivovary (SABMiller).
Piva : Kozel Premium
Kozel Světlý
Kozel 11°
Kozel Černý
velkopovicky kozel
Žatecký pivovar dnes pokračuje v tradici výroby českého piva typu světlého ležáku, stejně jak se tato technologie ustálila od druhé poloviny devatenáctého století. Trvá přitom na použití pouze tří základních surovin : vody, sladu a chmele.
Ječný slad se rozemílá a směšuje s předem ohřátou vodou ve varně. Teplota této tzv. vystírky se postupně zvyšuje i tím, že její části se následně vaří. Sladový škrob se tak uvolňuje a zcukřuje pomocí sladových enzymů aktivovaných při zvyšujících se teplotách. Odborně se hovoří o rmutování a v našem případu přesně o dvourmutovém postupu. Po odstranění sladových zbytků (mláta) ve scezovací kádi se získaný roztok – sladina vaří s chmelem dodávaným Chmelařským institutem Žatec. Chmel se dávkuje ve třech postupných dávkách, aby se docílilo vyváženého vyluhování hořkých i aromatických chmelových látek. S průběhem chmelovaru se pak již hovoří o mladině.
Piva: Žatec Světlé
Žatec Premium
Žatec Export
Baronka Premium
Žatec Blue Label
Žatec Xantho
Celia - bezlepkové pivo
Žatec BIO
Cornish Steam lager
Žatec Dark
Žatecký pivovar
