V tomto linku najdete zoznam všetkých českých pivovarov.
http://www.pivovary.info/showpage.php?name=prehled
nedeľa 28. júla 2013
sobota 13. júla 2013
Pivni info
Stranka v češtine prinaša zaujimavosti,postrehy,novinky a iné informácie pre milovníkov piva z domova i zo sveta.
http://pivni.info/
http://pivni.info/
Pivníci
Stranka v češtine ktorá obsahuje mnoho zaujimavosti o pive,pivné recenzie,reštauracie a vela ďalších zaujimavosti pre pivných fajnšmekrov.
http://www.pivnici.cz/
http://www.pivnici.cz/
Pivovarský dvůr Chýně
Prvý český reštauračný minipivovar Pivovarský dvor bol uvedený do prevádzky na jeseň v roku 1992. Celý objekt, v ktorom sa náš pivovar a reštaurácia nachádza, bol pôvodne súčasťou hospodárskych budov kláštora a slúžil k chovu dobytka. Technologické zariadenie pivovaru bolo dodané firmou ZVÚ Hradec Králové a.s. a je prevažne domácej výroby.
Pivo sa u nás vyrába vyhlásenou českou technológiou s použitím tradičných surovín, tj. sladu, chmelu a vody. Kapacita celého zariadenia je približne 2000 hl piva ročne.
Nami varené druhy piva sú podávané priamo v reštaurácii a zároveň sú expedované aj mimo pivovaru v 20l, 30l a 50l sudoch. Zhruba 50% výroby pripadá na “Polotmavý Dvorný ležiak”. Všetko vystavované pivo sa podáva ako tzv. “kvasnicové nefiltrované”, čiže mierne zakalené. Zákal je tvorený pivovarskými kvasinkami, ktoré sú z bežného piva odstraňované filtráciou. Pritom práve kvasinky obsahujú značné množstvo vitamínov a ostatných látok, ktoré priaznivo pôsobia na ľudský organizmus a práve ich prítomnosť tvorí výnimočnú vôňu a chuť našeho piva.
Vlastná výroba piva je pomerne zložitý proces, ktorý v podstate pozostavá z troch hlavných fáz. Prvá fáza výroby prebieha vo varni, ktorá je súčasťou interiéru reštaurácie. Pri nej dochádza pomocou vhodne zvolených teplôt k rozštiepeniu škrobu obsiahnutého v slade. Nasleduje oddelenie mláta v scedzovacej kadi a povarenie s chmelom, čím vzniká tzv. mladina. Celá várka trvá asi 12 hodín. Nasleduje ochladenie asi na 6° Celsia.
Mladina sa prečerpá do kvasného tanku, pridajú sa pivovarské kvasinky a to je počiatkom druhej fázy hlavného kvasenia, ktorá trvá 7 dní. Po ukončení hlavného kvasenia sa mladé pivo prečerpá do ležiackeho tanku, v ktorom prebieha záverečná fáza výroby, dokvasovanie alebo zrenie piva. Doba zrenia závisí na pôvodnej stupňovitosti, pri pive 12% sa pohybuje okolo 5-6 týždňov. Po ukončení dokvasovania sa pivo čapuje z ležiackeho tanku.
Piva: Chýně Dvorní speciál tmavý
Chýně Zabiják z Nuslí
Chýně Dvorní výčepní 10%
Chýně sváteční speciál světlý
Chýně Nuselská bledá tvář
Chýně Mlynářská 12°
Chýně Ejlík
Chýně Mondeo Ale
Chýně Nuselské bílé
Chýně cyklistická 11%
Chýně Dvorní ležák 12° polotmavé
Chýně Kouřový ležák
Chýně Zkouřená Nuselačka
Chýně Sládkova patnáctka
Chýně Manila kukuřičný ležák
Chýně Mnichovský speciál
Chýně Nuselská Vánoční Samice
Chýně Black Dog Stout
Chýně Starostova sedmnáctka
Chýně Muklův antikomunistický ležák
http://www.pivovarskydvur.cz/?lang=SK
Pivo sa u nás vyrába vyhlásenou českou technológiou s použitím tradičných surovín, tj. sladu, chmelu a vody. Kapacita celého zariadenia je približne 2000 hl piva ročne.
Nami varené druhy piva sú podávané priamo v reštaurácii a zároveň sú expedované aj mimo pivovaru v 20l, 30l a 50l sudoch. Zhruba 50% výroby pripadá na “Polotmavý Dvorný ležiak”. Všetko vystavované pivo sa podáva ako tzv. “kvasnicové nefiltrované”, čiže mierne zakalené. Zákal je tvorený pivovarskými kvasinkami, ktoré sú z bežného piva odstraňované filtráciou. Pritom práve kvasinky obsahujú značné množstvo vitamínov a ostatných látok, ktoré priaznivo pôsobia na ľudský organizmus a práve ich prítomnosť tvorí výnimočnú vôňu a chuť našeho piva.
Vlastná výroba piva je pomerne zložitý proces, ktorý v podstate pozostavá z troch hlavných fáz. Prvá fáza výroby prebieha vo varni, ktorá je súčasťou interiéru reštaurácie. Pri nej dochádza pomocou vhodne zvolených teplôt k rozštiepeniu škrobu obsiahnutého v slade. Nasleduje oddelenie mláta v scedzovacej kadi a povarenie s chmelom, čím vzniká tzv. mladina. Celá várka trvá asi 12 hodín. Nasleduje ochladenie asi na 6° Celsia.
Mladina sa prečerpá do kvasného tanku, pridajú sa pivovarské kvasinky a to je počiatkom druhej fázy hlavného kvasenia, ktorá trvá 7 dní. Po ukončení hlavného kvasenia sa mladé pivo prečerpá do ležiackeho tanku, v ktorom prebieha záverečná fáza výroby, dokvasovanie alebo zrenie piva. Doba zrenia závisí na pôvodnej stupňovitosti, pri pive 12% sa pohybuje okolo 5-6 týždňov. Po ukončení dokvasovania sa pivo čapuje z ležiackeho tanku.
Piva: Chýně Dvorní speciál tmavý
Chýně Zabiják z Nuslí
Chýně Dvorní výčepní 10%
Chýně sváteční speciál světlý
Chýně Nuselská bledá tvář
Chýně Mlynářská 12°
Chýně Ejlík
Chýně Mondeo Ale
Chýně Nuselské bílé
Chýně cyklistická 11%
Chýně Dvorní ležák 12° polotmavé
Chýně Kouřový ležák
Chýně Zkouřená Nuselačka
Chýně Sládkova patnáctka
Chýně Manila kukuřičný ležák
Chýně Mnichovský speciál
Chýně Nuselská Vánoční Samice
Chýně Black Dog Stout
Chýně Starostova sedmnáctka
Chýně Muklův antikomunistický ležák
http://www.pivovarskydvur.cz/?lang=SK
Stupavar
Naš pivovar je bez vlastnej hospody. Dodávame pivo do okolitých prevadzok. Priamo v pivovare máme predajňu, kde predaváme pivo v plastových 1L pet flašiach a 5l party sudkov.
Naš pivovar vznikol z homebrewingu, kde sme si traja kamarati skušali varit pivo v domacich podmienkach. Nadšenie neopadalo ani po malých prvých neuspechoch a pokračovalo vzdokonalovani sa. Vybudovali sme si maly domací pivovar, kde sme varili rozne pivne druhy vrchne/spodne kvasene, no najvačši doraz sme kladli na poctivy ležiak, ktory sme "dokonale" poznali. A časom sme si ho vyšperkovali podla našich predstav. Pivo malo uspech na našich ochutnavkach pre široku verejnost. Asi pred rokom sa objavila informacia, že je na predaj komplet technologia byvaleho pivovaru v Trencine o objeme varne 1000l. V tom čase sme sa aj spojili s našim terajšim investorom a technologiu sme kupili. Od toho okamihu sme zanechali naše zamestnania a pustili sme sa do pre nas "velkeho neznameho".
Pivovar sme si vybudovali viacmenej svojpomocne. Či už pri stavbe uprav prenajatych skladovych priestorov a aj pri skladani technologie. Investor sa dobre postaral o všetky potrebne papiere a povolenia, ktore bolo rovnako naročne ako samotna výstavba pivovaru.
Dnes je pivovar funkčny a začiname novu etapu, prerazit u este širšej verejnosti s našimi pivami. Varime infuzne. Použivame základne suroviny. Kvasi sa v spilkach a dokvasuje v leziackych tankoch. Naše pivo nefiltrujeme/nepasterizujeme.
Piva: Stupavar 11-tečka
Stupavar Ďumbeer
Stupavar Jantár 12°
Stupavar Špeciál 14°
Stupavar Vajcen°
Naš pivovar vznikol z homebrewingu, kde sme si traja kamarati skušali varit pivo v domacich podmienkach. Nadšenie neopadalo ani po malých prvých neuspechoch a pokračovalo vzdokonalovani sa. Vybudovali sme si maly domací pivovar, kde sme varili rozne pivne druhy vrchne/spodne kvasene, no najvačši doraz sme kladli na poctivy ležiak, ktory sme "dokonale" poznali. A časom sme si ho vyšperkovali podla našich predstav. Pivo malo uspech na našich ochutnavkach pre široku verejnost. Asi pred rokom sa objavila informacia, že je na predaj komplet technologia byvaleho pivovaru v Trencine o objeme varne 1000l. V tom čase sme sa aj spojili s našim terajšim investorom a technologiu sme kupili. Od toho okamihu sme zanechali naše zamestnania a pustili sme sa do pre nas "velkeho neznameho".
Pivovar sme si vybudovali viacmenej svojpomocne. Či už pri stavbe uprav prenajatych skladovych priestorov a aj pri skladani technologie. Investor sa dobre postaral o všetky potrebne papiere a povolenia, ktore bolo rovnako naročne ako samotna výstavba pivovaru.
Dnes je pivovar funkčny a začiname novu etapu, prerazit u este širšej verejnosti s našimi pivami. Varime infuzne. Použivame základne suroviny. Kvasi sa v spilkach a dokvasuje v leziackych tankoch. Naše pivo nefiltrujeme/nepasterizujeme.
Piva: Stupavar 11-tečka
Stupavar Ďumbeer
Stupavar Jantár 12°
Stupavar Špeciál 14°
Stupavar Vajcen°
Patrónský pivovar
Patrónsky pivovar bol založený v októbri 2010. Prvá várka nepasterizovaného piva Patrón bola uvarená 3. októbra 2010 a pokrstil ho herec a zabávač Roman Pomajbo so slovami Benjamina Franklina „Pivo je dôkaz toho, že boh nás miluje a chce, aby sme boli šťastní“.
Vytvorili sme novú pivovarnícku tradíciu na bratislavskej Patrónke a tak ponúkame Bratislavčanom priestor na príjemné stretnutia pri kvalitnom pive a chutnom jedle.
V reštaurácii na Brnianskej ulici 57 v Bratislave disponujeme vlastnou technológiou na výrobu a predaj nepasterizovaného piva.
Pivo Patrón je vyrábané z prvotriednych vyberaných surovín, spracované špičkovou technológiou a varené podľa originálnej rodinnej receptúry. Okrem osvedčenej receptúry, ktorá je základom nášho piva, sledujeme aj najnovšie trendy v pivovarníctve, a preto našim zákazníkom ponúkame popri svetlom a tmavom pive Patrón aj množstvo pivných špeciálov. Špeciály sú varené z výberových sladov a počas varenia sa do nich pridávajú čisto prírodné zložky ako napríklad zázvor, med, káva a mnoho ďalších.
Patrónský pivovar je okrem kvality a originálnosti piva PATRÓN výnimočný tým, že zákazníci môžu sledovať jeho výrobu priamo v priestoroch reštaurácie. Pri sledovaní výroby a vychutnávaní toho obľúbeného moku si zákazníci Patrónskeho pivovaru môžu zgustnúť na tradičných špecialitách slovenskej a českej kuchyne, ale aj ďalších jedlách vhodných k pivu.
Piva: Patrón svetlý 11,5°
Patrón tmavý 11°
http://www.patronskypivovar.sk/index.html
Vytvorili sme novú pivovarnícku tradíciu na bratislavskej Patrónke a tak ponúkame Bratislavčanom priestor na príjemné stretnutia pri kvalitnom pive a chutnom jedle.
V reštaurácii na Brnianskej ulici 57 v Bratislave disponujeme vlastnou technológiou na výrobu a predaj nepasterizovaného piva.
Pivo Patrón je vyrábané z prvotriednych vyberaných surovín, spracované špičkovou technológiou a varené podľa originálnej rodinnej receptúry. Okrem osvedčenej receptúry, ktorá je základom nášho piva, sledujeme aj najnovšie trendy v pivovarníctve, a preto našim zákazníkom ponúkame popri svetlom a tmavom pive Patrón aj množstvo pivných špeciálov. Špeciály sú varené z výberových sladov a počas varenia sa do nich pridávajú čisto prírodné zložky ako napríklad zázvor, med, káva a mnoho ďalších.
Patrónský pivovar je okrem kvality a originálnosti piva PATRÓN výnimočný tým, že zákazníci môžu sledovať jeho výrobu priamo v priestoroch reštaurácie. Pri sledovaní výroby a vychutnávaní toho obľúbeného moku si zákazníci Patrónskeho pivovaru môžu zgustnúť na tradičných špecialitách slovenskej a českej kuchyne, ale aj ďalších jedlách vhodných k pivu.
Piva: Patrón svetlý 11,5°
Patrón tmavý 11°
http://www.patronskypivovar.sk/index.html
nedeľa 7. júla 2013
Pivovar ERB - Banska Štiavnica
Pivovar ERB je produkčný a zároveň reštauračný pivovar v Banskej Štiavnici. Svoju históriu začal písať len nedávno, v prevádzke je od júna 2010, aby tak nadviazal na históriu malých pivovarov v Banskej Štiavnici, kde ich počas stredoveku bolo až 9.
Pivovar ERB sídli v kompletne zrekonštruovanej historickej budove zo 16. storočia v centre mesta na Novozámockej ulici. Nachádza sa v nej technológia na výrobu piva, reštaurácia so salónikom a "Baníckou cimrou" - miestnosťou pre uzavretú spoločnosť s možnosťou čapovania piva priamo zákazníkmi. Naši hostia si veľmi obľúbili divadlo, netradične umiestnené v podkroví objektu, s kapacitou 111 hostí, v ktorom sú pravidelne usporadúvané kultúrne podujatia - divadelné predstavenia a hudobné koncerty hviezd slovenskej a českej hereckej a hudobnej scény.
Srdcom podniku je rodina Radová, ktorá sa už takmer 20 rokov venuje pivovarníctvu. Výrobe piva ERB šéfuje sládek Ing. Ján Koma, renomovaný odborník na varenie piva s takmer 40-ročnou praxou v tomto obore. Osobne vytvára špeciálne recepty na ten najkvalitnejší pivný mok, aký vám ponúkame. Pán Koma má pod palcom každý jeden proces, ktorým pivo prechádza, kým vám ho prinesieme na stôl.
Pri výrobe piva ERB kladieme dôraz na tie najkvalitnejšie suroviny. Mimoriadne si ale dávame záležať na hygiene, o čom sa môžete presvedčiť pri návšteve nášho pivovaru osobne - technologickú časť máte možnosť vidieť cez presklené dvere pri vstupe do ERBu. Preto je naše pivo vynikajúce - snúbia sa v ňom srdce, čistota, kvalita a rozum.
Piva : ERB Weizenbier 12 % – pšeničné pivo
ERB 12 % svetlý ležiak
ERB 10 % svetlý ležiak
ERB 13 % tmavý ležiak
ERB Rauchbier – dymový ležiak špeciál
http://www.erb-breweries.sk/index.html
Pivovar ERB sídli v kompletne zrekonštruovanej historickej budove zo 16. storočia v centre mesta na Novozámockej ulici. Nachádza sa v nej technológia na výrobu piva, reštaurácia so salónikom a "Baníckou cimrou" - miestnosťou pre uzavretú spoločnosť s možnosťou čapovania piva priamo zákazníkmi. Naši hostia si veľmi obľúbili divadlo, netradične umiestnené v podkroví objektu, s kapacitou 111 hostí, v ktorom sú pravidelne usporadúvané kultúrne podujatia - divadelné predstavenia a hudobné koncerty hviezd slovenskej a českej hereckej a hudobnej scény.
Srdcom podniku je rodina Radová, ktorá sa už takmer 20 rokov venuje pivovarníctvu. Výrobe piva ERB šéfuje sládek Ing. Ján Koma, renomovaný odborník na varenie piva s takmer 40-ročnou praxou v tomto obore. Osobne vytvára špeciálne recepty na ten najkvalitnejší pivný mok, aký vám ponúkame. Pán Koma má pod palcom každý jeden proces, ktorým pivo prechádza, kým vám ho prinesieme na stôl.
Pri výrobe piva ERB kladieme dôraz na tie najkvalitnejšie suroviny. Mimoriadne si ale dávame záležať na hygiene, o čom sa môžete presvedčiť pri návšteve nášho pivovaru osobne - technologickú časť máte možnosť vidieť cez presklené dvere pri vstupe do ERBu. Preto je naše pivo vynikajúce - snúbia sa v ňom srdce, čistota, kvalita a rozum.
Piva : ERB Weizenbier 12 % – pšeničné pivo
ERB 12 % svetlý ležiak
ERB 10 % svetlý ležiak
ERB 13 % tmavý ležiak
ERB Rauchbier – dymový ležiak špeciál
http://www.erb-breweries.sk/index.html
Pivovar Kácov
Pivovar Kácov se nachází v malebném údolí řeky Sázavy, na jejímž břehu stojí již od roku 1457. S touto řekou je pivovar odnepaměti velmi úzce spjat. Zatímco v dřívějších dobách střibropěnná Sázava poháněla kola pivovarského mlýna, dnes k branám pivovaru přináší početné skupiny vodáků, pro něž se tento „vodácký“ pivovar stal již neodmyslitelnou zastávkou na jejich plavbě. Řeka ale umí být i nevyzpytatelná a krutá, a tak pivovar na jejím břehu bývá téměř každoročně zasažen menší či větší povodní.
V kácovském pivovaru úzkostlivě lpí na tradici, a proto je místní výroba piva názornou ukázkou klasické české technologie, která spočívá zejména v přípravě celosladových várek klasickým dvourmutovým způsobem na celoměděné dvounádobové varní garnituře. Pečlivě se dbá i na výběr suroviny, takže je pivo Hubertus vyráběno ze sladů z nedaleké humnové sladovny, z chmele výhradně českých odrůd a samozřejmostí je voda z vlastních studní. Hlavní kvašení, tak jak se na tradiční český pivovar sluší a patří, probíhá na spilce v otevřených kádích procesem spodní fermentace. Poté je pivo sesudováno do ležáckých tanků, ve kterých probíhá proces dokvašování po dobu několika týdnů až měsíců. Velkou zajímavostí a návštěvnickou raritou je pak umístění těchto ležáckých tanků v původních historických sklepích, které obklopují, svým stavebním charakterem, jedinečnou historickou lednici tedy místnost, do níž se v zimním období natěžila zásoba ledu, která sloužila pro chlazení sklepů, spilky i hospod v průběhu celého roku.
V pivovarském sklepě pivo chutná vždy nejlépe, a aby se tato jedinečná chuť nepoškodila, odmítají místní pivovarníci pivo pasterovat, tj. poškozovat jej vytržením z onoho několika týdenního klidu ležáckého sklepa zahřátím na vysokou teplotu. Aby však byla u kácovského piva Hubertus dosažena potřebná trvanlivost, je zde místo pasterizace umístěn unikátní mikrofiltr, což je moderní přístroj s membránovou technologií, kterým lze pivo citlivě ošetřit tak, aby nestrádaly chuťové ani zdraví prospěšné látky.
Z těchto důvodů již pivo Hubertus není pouze osvěžujícím nápojem, ale doslova zdraví prospěšnou potravinou, která je schopna náš organismus obohatit o některé nepostradatelné látky a při tom navodit velmi příjemnou atmosféru, protože jak je známo, pivo zejména čepované a konzumované v rozumné míře působí příznivě na lidskou mysl, podporuje tvořivost i dobrou náladu a hraje tak významnou roli při sociálním soužití obyvatel.
V současné době kácovský pivovar produkuje světlé výčepní pivo a světlý ležák v jejich fitrovaném i kvasnicovém charakteru. Pro sváteční chvíle, jakými jsou například Vánoce a Velikonoce, se nabídka pivovaru rozšiřuje také o speciály, mezi které patří již tradiční a velmi oblíbená tmavá třináctka.
V současné době pivovar vystavuje necelých 20 tisíc hektolitrů piva ročně, které stáčí do KEG sudů a litrových PET lahví. V nejbližší době se plánuje zprovoznění stáčírny piva na klasické skleněné lahve. Jedno z nejlépe ošetřených piv Hubertus můžete ochutnat přímo u zdroje v pivovarské restauraci Šalanda, s chutí si jej však můžete dát i ve stále se rozšiřující síti restaurací „okolo komína“ i ve zbytku středních Čech hlavní město Prahu nevyjímaje.
A pokud se nespokojíte pouze s návštěvami krčem čepujících kácovské pivo, můžete zajet přímo do místa výroby, kde si lze v rámci exkurze s našimi sličnými průvodkyněmi pivovárek prohlédnout a ochutnat pivo přímo v ležáckém sklepě nebo v již zmiňované pivovarské restauraci, která nově nabízí i široký výběr domácích specialit.
Pivo : Světlé výčepní pivo 10°
Světlý ležák Premium 12°
Tmavý speciální ležák 13°
Hubertus 12°
http://pivovarkacov.cz/
V kácovském pivovaru úzkostlivě lpí na tradici, a proto je místní výroba piva názornou ukázkou klasické české technologie, která spočívá zejména v přípravě celosladových várek klasickým dvourmutovým způsobem na celoměděné dvounádobové varní garnituře. Pečlivě se dbá i na výběr suroviny, takže je pivo Hubertus vyráběno ze sladů z nedaleké humnové sladovny, z chmele výhradně českých odrůd a samozřejmostí je voda z vlastních studní. Hlavní kvašení, tak jak se na tradiční český pivovar sluší a patří, probíhá na spilce v otevřených kádích procesem spodní fermentace. Poté je pivo sesudováno do ležáckých tanků, ve kterých probíhá proces dokvašování po dobu několika týdnů až měsíců. Velkou zajímavostí a návštěvnickou raritou je pak umístění těchto ležáckých tanků v původních historických sklepích, které obklopují, svým stavebním charakterem, jedinečnou historickou lednici tedy místnost, do níž se v zimním období natěžila zásoba ledu, která sloužila pro chlazení sklepů, spilky i hospod v průběhu celého roku.
V pivovarském sklepě pivo chutná vždy nejlépe, a aby se tato jedinečná chuť nepoškodila, odmítají místní pivovarníci pivo pasterovat, tj. poškozovat jej vytržením z onoho několika týdenního klidu ležáckého sklepa zahřátím na vysokou teplotu. Aby však byla u kácovského piva Hubertus dosažena potřebná trvanlivost, je zde místo pasterizace umístěn unikátní mikrofiltr, což je moderní přístroj s membránovou technologií, kterým lze pivo citlivě ošetřit tak, aby nestrádaly chuťové ani zdraví prospěšné látky.
Z těchto důvodů již pivo Hubertus není pouze osvěžujícím nápojem, ale doslova zdraví prospěšnou potravinou, která je schopna náš organismus obohatit o některé nepostradatelné látky a při tom navodit velmi příjemnou atmosféru, protože jak je známo, pivo zejména čepované a konzumované v rozumné míře působí příznivě na lidskou mysl, podporuje tvořivost i dobrou náladu a hraje tak významnou roli při sociálním soužití obyvatel.
V současné době kácovský pivovar produkuje světlé výčepní pivo a světlý ležák v jejich fitrovaném i kvasnicovém charakteru. Pro sváteční chvíle, jakými jsou například Vánoce a Velikonoce, se nabídka pivovaru rozšiřuje také o speciály, mezi které patří již tradiční a velmi oblíbená tmavá třináctka.
V současné době pivovar vystavuje necelých 20 tisíc hektolitrů piva ročně, které stáčí do KEG sudů a litrových PET lahví. V nejbližší době se plánuje zprovoznění stáčírny piva na klasické skleněné lahve. Jedno z nejlépe ošetřených piv Hubertus můžete ochutnat přímo u zdroje v pivovarské restauraci Šalanda, s chutí si jej však můžete dát i ve stále se rozšiřující síti restaurací „okolo komína“ i ve zbytku středních Čech hlavní město Prahu nevyjímaje.
A pokud se nespokojíte pouze s návštěvami krčem čepujících kácovské pivo, můžete zajet přímo do místa výroby, kde si lze v rámci exkurze s našimi sličnými průvodkyněmi pivovárek prohlédnout a ochutnat pivo přímo v ležáckém sklepě nebo v již zmiňované pivovarské restauraci, která nově nabízí i široký výběr domácích specialit.
Pivo : Světlé výčepní pivo 10°
Světlý ležák Premium 12°
Tmavý speciální ležák 13°
Hubertus 12°
http://pivovarkacov.cz/
Pivovar Ježek
Nejstarší písemnou zprávou o jihlavském sladovnictví je patrně zmínka v městské knize z první poloviny 14. století. Po vzoru jiných řemesel vzniká z volného sdružení sladovníků a pivovarníků sladovnický cech. První skutečná sladovnická statuta, která již nemá charakter cechovních artiklů, byla potvrzena městskou radou Jihlavy v říjnu 1579.
Díky jeho kvalitě se jihlavskému pivu otevřelo množství vzdálených trhů. Prostřednictvím dodávek jihlavského piva na vídeňský dvůr, Ladislavu Pohrobkovi, císaři Fridrichu III., arcivévodovi Karlu Štýrskému a dalším čelním představitelům své doby se jihlavské pivo rozšířilo v řadě cizích zemí. Počátkem 17. století se během jediného zimního období uvařilo v Jihlavě pro vývoz devět set várek piva. Cílovou stanicí vyváženého piva bylo převážně Rakousko, v tuzemsku se pak jihlavské pivo těšilo zvláštní oblibě především v Brně.
Roku 1735 si cech vymohl na císaři Karlu VI. výsadu stáčet pivo nejen ve městě, ale rovněž v katastru městských poddanských vsí. Na počátku roku 1859 se jihlavský sladovnický cech usnesl na zrušení posledních čtyř ze svých pivovárků i po domech roztroušených sladovniček a rozhodl se postavit společný moderní pivovar. Nový jihlavský pivovar byl slavnostně otevřen 4. dubna 1861. Pivovar sám však jako rok svého vzniku označuje rok 1860, kdy začal fungovat jako významný hospodářský subjekt.
Jihlavský pivovar dnes patří ryze české pivovarnické společnosti Pivovary Lobkowicz. V létě 2008 se pivovar vrátil k výrobě piva podle původních receptur. Pivo tak má oproti dřívějšku plnou chuť a tmavší barvu a při jeho výrobě se používá tradiční humnový slad. Jedenáctistupňový Ježek se vrací na pozici, kterou zaujímal před lety – je to poctivě vařené pivo za dobrou cenu.
Za první tři měsíce roku 2009 pivovar zdvojnásobil prodeje sudového piva oproti stejnému období loňského roku a registrujeme neustále se zvyšující poptávku od provozovatelů restauračních zařízení. Prodejní výsledky u lahvového piva s novými etiketami Ježek 11° a Šenkovní 10° rovněž předčily naše prvotní očekávání, a proto jsme se rozhodli uvést na trh i nový kartonový multipack obsahující 10 lahví Ježek 11°.
Poslední novinkou je čepování nepasterizovaného piva Ježek 11° z tanku. Jako první byla takto vybavena třebíčská restaurace U Boba, následovaly jihlavské restaurace Krystal a Praha. Společnost Pivovary Lobkowicz, která jihlavský pivovar koupila v roce 2008, investovala letos mimo jiné i do nových narážecích jehel (fitingů) u všech sudů, které se používají v celé Evropě a garantují nejvyšší kvalitu čepovaného piva.
V souvislosti s novým logem Ježek a sloganem „Návrat k tradici“ bylo zapotřebí připravit i změnu vizuální identity pivovaru. Patří k ní např. nový vzhled firemních automobilů, ve kterých obchodní zástupci pivovaru a servisní technici objíždějí své zákazníky. Kompletně nová je nejen celá sada propagačních materiálů – trička, polokošile, kšiltovky, otvíráky, ale také vybavení restaurací, jako jsou světelné reklamy či ubrusy apod.
Piva : Ježek 11
Telčský Zachariáš
Linie
Šenkovní 10°
Pivoj
Jihlavský Grand
http://www.pivovar-jihlava.cz/
Díky jeho kvalitě se jihlavskému pivu otevřelo množství vzdálených trhů. Prostřednictvím dodávek jihlavského piva na vídeňský dvůr, Ladislavu Pohrobkovi, císaři Fridrichu III., arcivévodovi Karlu Štýrskému a dalším čelním představitelům své doby se jihlavské pivo rozšířilo v řadě cizích zemí. Počátkem 17. století se během jediného zimního období uvařilo v Jihlavě pro vývoz devět set várek piva. Cílovou stanicí vyváženého piva bylo převážně Rakousko, v tuzemsku se pak jihlavské pivo těšilo zvláštní oblibě především v Brně.
Roku 1735 si cech vymohl na císaři Karlu VI. výsadu stáčet pivo nejen ve městě, ale rovněž v katastru městských poddanských vsí. Na počátku roku 1859 se jihlavský sladovnický cech usnesl na zrušení posledních čtyř ze svých pivovárků i po domech roztroušených sladovniček a rozhodl se postavit společný moderní pivovar. Nový jihlavský pivovar byl slavnostně otevřen 4. dubna 1861. Pivovar sám však jako rok svého vzniku označuje rok 1860, kdy začal fungovat jako významný hospodářský subjekt.
Jihlavský pivovar dnes patří ryze české pivovarnické společnosti Pivovary Lobkowicz. V létě 2008 se pivovar vrátil k výrobě piva podle původních receptur. Pivo tak má oproti dřívějšku plnou chuť a tmavší barvu a při jeho výrobě se používá tradiční humnový slad. Jedenáctistupňový Ježek se vrací na pozici, kterou zaujímal před lety – je to poctivě vařené pivo za dobrou cenu.
Za první tři měsíce roku 2009 pivovar zdvojnásobil prodeje sudového piva oproti stejnému období loňského roku a registrujeme neustále se zvyšující poptávku od provozovatelů restauračních zařízení. Prodejní výsledky u lahvového piva s novými etiketami Ježek 11° a Šenkovní 10° rovněž předčily naše prvotní očekávání, a proto jsme se rozhodli uvést na trh i nový kartonový multipack obsahující 10 lahví Ježek 11°.
Poslední novinkou je čepování nepasterizovaného piva Ježek 11° z tanku. Jako první byla takto vybavena třebíčská restaurace U Boba, následovaly jihlavské restaurace Krystal a Praha. Společnost Pivovary Lobkowicz, která jihlavský pivovar koupila v roce 2008, investovala letos mimo jiné i do nových narážecích jehel (fitingů) u všech sudů, které se používají v celé Evropě a garantují nejvyšší kvalitu čepovaného piva.
V souvislosti s novým logem Ježek a sloganem „Návrat k tradici“ bylo zapotřebí připravit i změnu vizuální identity pivovaru. Patří k ní např. nový vzhled firemních automobilů, ve kterých obchodní zástupci pivovaru a servisní technici objíždějí své zákazníky. Kompletně nová je nejen celá sada propagačních materiálů – trička, polokošile, kšiltovky, otvíráky, ale také vybavení restaurací, jako jsou světelné reklamy či ubrusy apod.
Piva : Ježek 11
Telčský Zachariáš
Linie
Šenkovní 10°
Pivoj
Jihlavský Grand
http://www.pivovar-jihlava.cz/
Pivovar Janáček
Vaření piva v královském městě Uherský Brod má dlouholetou tradici, která sahá až do středověku. Z historických pramenů se dozvídáme, že i nejznámější osobnost Uherskobrodska, Jan Amos Komenský, který se narodil 28. 3. 1592, patřil do pivovarnické rodiny. Jeho otec byl členem cechu pivovarníků v Uherském Brodě. Na počest Učitele národů se v Pivovaru Uherský Brod vyrábí 14% světlý speciál Comenius.
První společný pivovar, který nahradil právovárečné domy, si uherskobrodští měšťané postavili v roce 1614, ale během třicetileté války, už v roce 1643, byl zničen švédskými vojsky. Druhý, panský pivovar byl zbudován v roce 1652. Původně městský pivovar byl později odkoupen rodinou Kauniců a od roku 1848 pronajímán různým sládkům.
Jedním z posledních nájemců panského pivovaru byl český sládek František Bedřich Janáček (1845–1925). Pro neshody s majitelem pivovaru se František Bedřich Janáček rozhodl postavit si vlastní pivovar. S jeho stavbou započal v roce 1894 a dokončil ji v roce 1895.
F. B. Janáček pozvedl svůj pivovar mezi přední závody tohoto druhu u nás. Pivovar byl už v předválečné době známý tím, že vyvážel pivo zejména do jihovýchodní Evropy a pomalu nahrazoval zastaralé pivovary v okolí, včetně panského pivovaru. V roce 1914 se stává společníkem F. B. Janáčka jeho syn Jaromír Janáček (1894–1951), který v roce 1921 přebírá vedení rodinného podniku.
V období mezi dvěma válkami patří Janáčkův uherskobrodský pivovar mezi nejmodernější závody ve střední Evropě. Sládek Jaromír Janáček spravoval a zveleboval rodinný pivovar až do znárodnění v roce 1948.
Pivo: Pivo Dukát
Pivo Perun
Pivo Patriot
Pivo Premium
Pivo Kounic
Pivo Comenius
http://www.pivovar-uherskybrod.cz/
První společný pivovar, který nahradil právovárečné domy, si uherskobrodští měšťané postavili v roce 1614, ale během třicetileté války, už v roce 1643, byl zničen švédskými vojsky. Druhý, panský pivovar byl zbudován v roce 1652. Původně městský pivovar byl později odkoupen rodinou Kauniců a od roku 1848 pronajímán různým sládkům.
Jedním z posledních nájemců panského pivovaru byl český sládek František Bedřich Janáček (1845–1925). Pro neshody s majitelem pivovaru se František Bedřich Janáček rozhodl postavit si vlastní pivovar. S jeho stavbou započal v roce 1894 a dokončil ji v roce 1895.
F. B. Janáček pozvedl svůj pivovar mezi přední závody tohoto druhu u nás. Pivovar byl už v předválečné době známý tím, že vyvážel pivo zejména do jihovýchodní Evropy a pomalu nahrazoval zastaralé pivovary v okolí, včetně panského pivovaru. V roce 1914 se stává společníkem F. B. Janáčka jeho syn Jaromír Janáček (1894–1951), který v roce 1921 přebírá vedení rodinného podniku.
V období mezi dvěma válkami patří Janáčkův uherskobrodský pivovar mezi nejmodernější závody ve střední Evropě. Sládek Jaromír Janáček spravoval a zveleboval rodinný pivovar až do znárodnění v roce 1948.
Pivo: Pivo Dukát
Pivo Perun
Pivo Patriot
Pivo Premium
Pivo Kounic
Pivo Comenius
http://www.pivovar-uherskybrod.cz/
Pivovar Holba
Již více než 138 let vyrábí pivovar Holba v překrásném prostředí Jeseníků ryzí pivo z hor, známé doma i v zahraničí. Zkušenosti sládků se v pivovaru předávají z generace na generaci od doby, kdy zde jeho zakladatel a sládek Josef Müllschitzký uvařil v prosinci roku 1874 první várku hanušovického piva. Tehdy kapacita moderního parního pivovaru dosahovala 22 400 hektolitrů za rok, což představovalo 40 000 věder. Dnes pivovar vystaví dvacetkrát více. I když pověst hanušovického piva již dávno přerostla hranice regionu, jeho silná vazba na místo podnikání se promítá nejen do samotného názvu pivovaru, který nese jméno jedné z nejstarších částí Hanušovic s názvem Holba, ale také do názvů produktů. Příkladem je vlajková loď v sortimentu pivovaru – HOLBA Šerák. Oblíbená jedenáctka dostala název po nedalekém vrcholu Hrubého Jeseníku. Zatímco jeho výška zůstala stejná, produkce Holby Šeráku přesahuje 200 000 hl piva, což je více než 40 milionů půllitrů.
Pivo: Holba Classic
Holba Šerák
Holba Premium
Holba Šerák Polotmavý
Holba Šerák 13,51 %
Holba Kvasničák
Holba Free
http://www.holba.cz/
Pivo: Holba Classic
Holba Šerák
Holba Premium
Holba Šerák Polotmavý
Holba Šerák 13,51 %
Holba Kvasničák
Holba Free
http://www.holba.cz/
Pivovar Herold Březnice
Zámecký pivovar Herold Březnice, o kterém máme první písemnou zmínku z roku 1506, vaří pivo tradiční technologií s vysokým podílem ruční práce.
Vlastní slad z humnové sladovny, žatecký chmel, prvotřídní voda ze studny zámeckého parku, láska k řemeslu a umění sládka i ostatních pracovníků pivovaru, to vše zaručuje jedinečnou chuť piva Herold.
Nejmenší průmyslový pivovar má českého majitele, vyváží přes 50% svého výstavu do zahraničí a každý rok získává řadu ocenění v degustačních soutěžích.
Kulturní památkou je barokní stavba pivovaru a sladovny z roku 1722, která představuje ojedinělý architektonický skvost, kde průčelí zámeckého pivovaru zdobí sochy svatého Josefa a Jana Křtitele.
Pivo: Herold Bastard
Herold Bohemian Bronze Lager
Polotmavé speciální pivo Herold
Tmavé speciální pivo Herold
Světlý kvasnicový pšeničný ležák Herold
Světlý březnický ležák Herold
Světlé výčepní pivo Herold
Nealkoholické pivo Střízlík
http://www.pivovar-herold.cz/index.html
Vlastní slad z humnové sladovny, žatecký chmel, prvotřídní voda ze studny zámeckého parku, láska k řemeslu a umění sládka i ostatních pracovníků pivovaru, to vše zaručuje jedinečnou chuť piva Herold.
Nejmenší průmyslový pivovar má českého majitele, vyváží přes 50% svého výstavu do zahraničí a každý rok získává řadu ocenění v degustačních soutěžích.
Kulturní památkou je barokní stavba pivovaru a sladovny z roku 1722, která představuje ojedinělý architektonický skvost, kde průčelí zámeckého pivovaru zdobí sochy svatého Josefa a Jana Křtitele.
Pivo: Herold Bastard
Herold Bohemian Bronze Lager
Polotmavé speciální pivo Herold
Tmavé speciální pivo Herold
Světlý kvasnicový pšeničný ležák Herold
Světlý březnický ležák Herold
Světlé výčepní pivo Herold
Nealkoholické pivo Střízlík
http://www.pivovar-herold.cz/index.html
Pivovar Ferdinand
Počátek vaření piva v Benešově, především jeho odvěké kořeny zůstanou pravděpodobně neznámými. Toto původně feudální právo bylo postupně přeneseno do rukou měšťanů a od konce 14.století se toto právo stalo právem měšťanským. Další epocha přinesla úzkou specializaci ve vaření piva spojenou s přenesením procesu vaření piva z jednotlivých domácností, kde bylo pivo většinou vařeno, do místností zvláště k tomu určených a upravených, pro něž zobecňuje název "pivovar".
Pivovarská činnost se tehdy odrážela v místních názvech, názvech ulic, domů nebo v příjmeních jednotlivých rodin. Dodnes se zachovalo pojmenování příměstské části "Na Sladovce", název ulice "Na Chmelnici" a jiné. První písemné právo vařit pivo udělil benešovským měšťanům v roce 1595 Archleb z Kunovic. Toto právo zaručovalo privilegium vaření piva "nyní i na časy budoucí a věčné svobodně bez překážky….držitelův statku a panství konopišťského slady černé i pšeničné dáti sobě dělati a piva z nich černá, stará bílá, i hořká vařiti i šenkovati…" V čase zakládání soukromých pivovarů, pěstovali v Benešově také chmel, jak je zaznamenáno v roce 1569.
Rozmach pivovarnictví v Benešově byl bohužel násilně přerušen během nešťastného vpádu Švédských vojsk do města Benešova. Pivovarnictví se dostalo do hlubokého úpadku a šlechta požadovala navrácení všech práv spojených s vařením piva do svých rukou. Renesance vaření piva v Benešově nastala ve druhé polovině 19.století, kdy byl Benešov začleněn do nově budované železniční sítě. V roce 1872 měšťané založili akciovou společnost, která sama pak založila akciovou sladovnu a tržnici na plodiny.
Nové provozovny byly zbudovány na periferii města v Táborské ulici. Nový podnik musel ihned od počátku obtížně překonávat značné finanční potíže a již roku 1873 byli zakladatelé nuceni sladovnu zmenšit a z druhé poloviny zřídit pivovar. Přetrvávající finanční problémy donutily měšťany prodat celý závod na jaře roku 1887 novému majiteli konopišťského panství Františku Ferdinandovi ´d Este. V roce 1897 byly dokončeny velké přestavby, které daly základ dnešnímu pivovaru v Benešově. Po této přestavbě produkoval pivovar 50.000-60.000 hl. piva ročně a to až do počátku I.světové války. Stát, jako nový vlastník, podrobil pivovar celkové rekonstrukci. Výstav poté opět rostl a nakonec dosahoval výše 80.000 hl. ročně. V roce 1938 se v Benešově a na Konopišti konal "Celostátní první sjezd českých sládků".
Výstav piva až do roku 1944 stoupal až na 120.000 hl. ročně, ale poválečná léta znamenala opět výrazný pokles výroby piva a velmi pozvolný rozvoj po stránce investic. V roce 1956 přešel Benešovský pivovar pod správu národního podniku se sídlem ve Velkých Popovicích. Do 70.let roční výstav rovnoměrně rostl ruku v ruce s rozsáhlými rekonstrukcemi. Počátek 90.let znamenal pro Benešovský pivovar jedinečný vývoj. Vedení podniku načalo novou éru rozvoje společnosti postavenou na vysoké kvalitě vyráběných výrobků.
Nová obchodní známka "Ferdinand" spolu s novou obchodní a reklamní koncepcí přinesly v roce 1992 rekord v ročním výstavu piva 233 712 hl. 12% stupňové pivo Ferdinand bylo oceněno druhým místem v celostátní soutěži ČOI. V roce 1994 zahájil Benešovský pivovar výrobu 10% a 12% stupňového piva s názvem Staročeské pivo a doplnil tak řadu svých piv o další druh vedle již tradičně vyráběných světlých a černých piv pod názvem Ferdinand.
V roce 2004 byla změněna právní forma pivovaru ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost.
V současné době pivovar vyrábí celkem sedm druhů piv. Jsou to jednak piva světlá - nealko, 10%,11%,12% dále
Tmavý ležák 11% a polotmavý ležák 13% s názvem Sedm kulí a nově Světlý speciál 15% d´Este.
Pivovar také vyrábí limo oranž a malina,které prodavá v KEG sudech a nealkoholické pivo,které je
distribuováno 0,5l lahvích. Současný výstav se pohybuje okolo 50 000hl ročně.
Součástí pivovaru je i humnová sladovna, která vyrábí cca 2 000t sladu ročně.
Piva: Výčepní pivo světlé 10%
Ležák světlý 11%
Světlý ležák Premium 12%
Tmavý ležák 11%
Sedm Kulí 13%
Světlé speciální pivo d´Este 15%
Nealkoholické pivo
Ferdináda
Kvasnicové pivo
http://www.pivovarferdinand.cz/uvodni-strana/
Pivovarská činnost se tehdy odrážela v místních názvech, názvech ulic, domů nebo v příjmeních jednotlivých rodin. Dodnes se zachovalo pojmenování příměstské části "Na Sladovce", název ulice "Na Chmelnici" a jiné. První písemné právo vařit pivo udělil benešovským měšťanům v roce 1595 Archleb z Kunovic. Toto právo zaručovalo privilegium vaření piva "nyní i na časy budoucí a věčné svobodně bez překážky….držitelův statku a panství konopišťského slady černé i pšeničné dáti sobě dělati a piva z nich černá, stará bílá, i hořká vařiti i šenkovati…" V čase zakládání soukromých pivovarů, pěstovali v Benešově také chmel, jak je zaznamenáno v roce 1569.
Rozmach pivovarnictví v Benešově byl bohužel násilně přerušen během nešťastného vpádu Švédských vojsk do města Benešova. Pivovarnictví se dostalo do hlubokého úpadku a šlechta požadovala navrácení všech práv spojených s vařením piva do svých rukou. Renesance vaření piva v Benešově nastala ve druhé polovině 19.století, kdy byl Benešov začleněn do nově budované železniční sítě. V roce 1872 měšťané založili akciovou společnost, která sama pak založila akciovou sladovnu a tržnici na plodiny.
Nové provozovny byly zbudovány na periferii města v Táborské ulici. Nový podnik musel ihned od počátku obtížně překonávat značné finanční potíže a již roku 1873 byli zakladatelé nuceni sladovnu zmenšit a z druhé poloviny zřídit pivovar. Přetrvávající finanční problémy donutily měšťany prodat celý závod na jaře roku 1887 novému majiteli konopišťského panství Františku Ferdinandovi ´d Este. V roce 1897 byly dokončeny velké přestavby, které daly základ dnešnímu pivovaru v Benešově. Po této přestavbě produkoval pivovar 50.000-60.000 hl. piva ročně a to až do počátku I.světové války. Stát, jako nový vlastník, podrobil pivovar celkové rekonstrukci. Výstav poté opět rostl a nakonec dosahoval výše 80.000 hl. ročně. V roce 1938 se v Benešově a na Konopišti konal "Celostátní první sjezd českých sládků".
Výstav piva až do roku 1944 stoupal až na 120.000 hl. ročně, ale poválečná léta znamenala opět výrazný pokles výroby piva a velmi pozvolný rozvoj po stránce investic. V roce 1956 přešel Benešovský pivovar pod správu národního podniku se sídlem ve Velkých Popovicích. Do 70.let roční výstav rovnoměrně rostl ruku v ruce s rozsáhlými rekonstrukcemi. Počátek 90.let znamenal pro Benešovský pivovar jedinečný vývoj. Vedení podniku načalo novou éru rozvoje společnosti postavenou na vysoké kvalitě vyráběných výrobků.
Nová obchodní známka "Ferdinand" spolu s novou obchodní a reklamní koncepcí přinesly v roce 1992 rekord v ročním výstavu piva 233 712 hl. 12% stupňové pivo Ferdinand bylo oceněno druhým místem v celostátní soutěži ČOI. V roce 1994 zahájil Benešovský pivovar výrobu 10% a 12% stupňového piva s názvem Staročeské pivo a doplnil tak řadu svých piv o další druh vedle již tradičně vyráběných světlých a černých piv pod názvem Ferdinand.
V roce 2004 byla změněna právní forma pivovaru ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost.
V současné době pivovar vyrábí celkem sedm druhů piv. Jsou to jednak piva světlá - nealko, 10%,11%,12% dále
Tmavý ležák 11% a polotmavý ležák 13% s názvem Sedm kulí a nově Světlý speciál 15% d´Este.
Pivovar také vyrábí limo oranž a malina,které prodavá v KEG sudech a nealkoholické pivo,které je
distribuováno 0,5l lahvích. Současný výstav se pohybuje okolo 50 000hl ročně.
Součástí pivovaru je i humnová sladovna, která vyrábí cca 2 000t sladu ročně.
Piva: Výčepní pivo světlé 10%
Ležák světlý 11%
Světlý ležák Premium 12%
Tmavý ležák 11%
Sedm Kulí 13%
Světlé speciální pivo d´Este 15%
Nealkoholické pivo
Ferdináda
Kvasnicové pivo
http://www.pivovarferdinand.cz/uvodni-strana/
Prihlásiť na odber:
Príspevky (Atom)